Osm států Evropské unie, konkrétně Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Finsko, Švédsko, Německo a Rumunsko, zaslaly žádost předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise o zavedení zákazu vstupu pro bývalé ruské vojáky do Schengenského prostoru. Iniciativa je reakcí na obavy z bezpečnostního rizika, které by mohli tito jednotlivci ve svobodně přístupném pásmu představovat.
Podle litevského prezidenta Gitanase Nausėdy je pohyb bývalých a současných ruských bojovníků jednou z nejvážnějších hrozeb pro bezpečnost a vyžaduje rozhodný a koordinovaný zásah. Dokument, který byl zaslán nejvyšším představitelům EU, zmiňuje možnost, že bývalí vojáci by se mohli zapojit do ruských hybridních operací, organizovaného zločinu nebo extremistických aktivit na území Unie.
V současné době je patrný nárůst vydaných schengenských víz pro ruské občany, jejichž počet v roce 2024 vzrostl o více než 100 tisíc ve srovnání s předchozím rokem. Přesto čísla zůstávají nízká oproti roku 2019, kdy ruští občané obdrželi více než 4 miliony víz, což bylo před pandemií a válkou na Ukrajině.
Žádost osmi zemí upozorňuje na možnou dlouhodobou bezpečnostní slabinu, kterou by nečinnost v této věci mohla způsobit. Evropa má podle signatářů této výzvy ještě možnost se této hrozbě vyvarovat. Evropská komise se má proto tímto návrhem zabývat, a to i na březnovém summitu EU, kde by mělo dojít k projednání tématu mezi všemi členskými státy a k vydání společného prohlášení na závěr.
Téma již dříve otevřelo Estonsko, které na národní úrovni zákaz pro bývalé členy ruských ozbrojených sil zavedlo, a podobný krok plánuje i Litva. Podporu zabývat se touto otázkou na unijní úrovni vyjádřilo i několik dalších členů EU, což potvrzuje důležitost diskuse o bezpečnostní strategii Schengenského prostoru.
