V posledních měsících se politická scéna v České republice soustředila na ostré spory týkající se účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kontroverze mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou vedenou Andrejem Babišem (ANO) přinesla nečekané výsledky, jak ukazuje exkluzivní průzkum agentury NMS pro Novinky. Ačkoli se opozice intenzivně zapojila do diskuse, očekávané body do politických ratingů se jí nepodařilo získat.
Průzkum, zaměřený na vnímání jednotlivých politických aktérů, přinesl pro opozici nepříjemná zjištění. Pouze devět procent dotázaných vidí opozici v lepším světle než před summitem, zatímco zhoršené hodnocení zaznamenalo 32 procent respondentů. Naopak prezident Pavel dokázal své vnímání zlepšit u 23 procent lidí, i když mu 34 procent respondentů přisoudilo zhoršení. Vláda si vedla podobně jako prezident, s pozitivní změnou u 16 procent a negativní u 36 procent lidí.
Politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy uvedl, že opozice neposkytla vlastní přístup nebo řešení. Exportní hodnocení v podstatě znamenalo, že místo aktivní strategie opoziční strany jen pasivně podporovaly kroky prezidenta. Malý také zmiňuje, že opozice by pro větší úspěch mohla zvážit sjednocení do koalic a nabídnout konkrétní program.
Veřejnost se v otázkách budoucího rozložení pravomocí klíčových institucí kloní k jasnému vymezení v Ústavě. Myšlenku podpořilo 44 procent respondentů, zatímco čtvrtina by preferovala osobní dohodu mezi Pavlem a Babišem. Příznivci hnutí ANO a koalice Spolu se přiklánějí k jasně definovaným pravomocím, což má potenciál předejít budoucím sporům.
Výsledky naznačují, že ve světle nedávných událostí je zřejmě žádoucí větší právní ukotvení kompetencí. Malý však varuje před přílišnou rigiditou v Ústavě. „Je důležité, aby politici byli schopni dohodnout se mezi sebou, což je klíčové v poměrných systémech jako ten náš,“ dodává politolog.
Role opozice v nedávném sporu s vládou a prezidentem tedy zůstala minimální. I když měla příležitost získat podporu, nedostatek vlastní iniciativy ji spíše oslabil.
