Lidská snaha o dosažení Měsíce opět nabírá na obrátkách a připomíná situaci z dob prvního vesmírného závodu, kdy se předháněly Spojené státy a Sovětský svaz. Tentokrát se klíčovými hráči stávají USA a Čína. Americká vesmírná agentura NASA nedávno úspěšně zrealizovala pilotovaný oblet měsíčního povrchu v rámci mise Artemis II, avšak přistání na jeho povrchu mají v plánu až v roce 2028 s misí Artemis IV.
Čína rovněž neotálí a plánuje svou misi na přistání u jižního pólu Měsíce kolem roku 2030, přičemž existují náznaky, že se tento plán může urychlit na rok 2029. Čínská strategie tím koresponduje s jejich významným jubileem, 80. výročím založení ČLR.
Tento „nový závod“ je však komplikovanější, než se na první pohled zdá. NASA čelí několika technickým výzvám. Klíčovou problematikou zůstává testování základních technologií, jako jsou nové měsíční skafandry AxEMU a lunární landery od SpaceX a Blue Origin. Tyto prvky jsou stále ve fázi intenzivního testování a mohou se stát úzkým hrdlem celého programu, čímž by se plánované termíny mohly posunout až o několik let.
Součástí výzev je i fakt, že systém Starship určený k přistání na Měsíci bude vyžadovat sérii minimálně deseti startů tankovacích lodí, což přináší složitou logistiku a technické potíže spojené s přečerpáváním kryogenního paliva ve vesmíru, což dosud žádná mise neuskutečnila.
I přes všechny komplikace se obě supervelmoci odhodlaně snaží o dosažení cíle a vstupují do této nové kapitoly lunárního dobývání s rozličnými strategiemi a technickými řešeními. Stane se otázkou, kdo zvítězí v této moderní verzi vesmírného závodu a přistane u jižního pólu našeho nejbližšího vesmírného souseda jako první.
