Nejvyšší soud Spojených států amerických zamítl snahu bývalého prezidenta Donalda Trumpa omezit možnost získání amerického občanství pro děti narozené na území USA. Tento princip, známý jako jus soli, vyplývá ze 14. dodatku americké ústavy, který zaručuje občanství všem, kdo se narodí na území Spojených států.
Soud své rozhodnutí opřel o historické důvody a významný precedens z roku 1898, který potvrdil toto ustanovení ústavy. Navzdory Trumpově kritice, která princip označila za finančně náročný a nespravedlivý, soud zdůraznil, že ústava nerozlišuje mezi „zákonnými“ nebo „dočasnými“ obyvateli ve vztahu k udělování občanství.
Trump se od nástupu do úřadu zaměřil na snížení nelegální migrace a jeho první exekutivní příkaz druhého mandátu se snažil tuto ústavní garanci změnit. Příkaz navrhoval, aby děti nebyly automaticky považovány za občany, pokud jejich rodiče nejsou občany USA nebo nemají trvalý pobyt. Tímto krokem chtěl zasáhnout i proti fenoménu znanému jako „porodní turismus“.
Nicméně soudy nižší instance tento dekret zablokovaly a několik organizací podalo hromadnou žalobu, která tvrdila, že Trumpova snaha porušuje 14. dodatek. V případě, který získal velkou pozornost, žalující stranu zastupovala pseudonymní ‚Barbara‘, což je jméno matky hledající azyl v USA.
I přes Trumpův nátlak na Kongres, aby začal pracovat na změně tohoto ústavního dodatku, zůstává jus soli nadále platným základem amerického občanství. Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak opět potvrdilo zásady stanovené ve 14. dodatku, který je součástí americké ústavy již od roku 1868 a poskytuje ochranu a práva novorozencům na území USA bez ohledu na status jejich rodičů.
