Evropské státy, které jsou členy NATO, spolu s Kanadou, plánují v roce 2025 navýšit své obranné výdaje o 20 % oproti předchozímu roku. Nizozemský premiér a současný předseda NATO, Mark Rutte, v výroční zprávě vyzval všechny členské země, aby tento směr zachovaly a jasně prokázaly ochotu zvyšovat obranné rozpočty až na úroveň 5 % HDP. Tento krok má být diskutován na nadcházejícím červencovém summitu v Ankaře.
Cílem je, aby do roku 2035 výdaje na obranu činily celkových 5 % HDP, přičemž 3,5 % by bylo určeno na základní obranné potřeby a zbývajících 1,5 % by šlo na další oblasti včetně kybernetické bezpečnosti a ochranu infrastruktury. Rutte uvedl, že transatlantické spojenectví je klíčové v době, kdy ve světě panuje nejistota.
V loňském roce převyšovala výdaje na obranu hranici 2 % HDP, kterou NATO stanovilo v roce 2014, většina členských států. Nicméně některé země, jako Španělsko, Kanada či Belgie, zůstávají na této úrovni, zatímco Polsko, Litva a Lotyšsko dosáhly už vyšších cílových hodnot. Naopak Spojené státy zajišťují přibližně 60 % celkových výdajů NATO na obranu.
Účast Česka na summitu bude tentokrát zajišťovat premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Plánují v Ankaře objasnit situaci kolem českého rozpočtu na obranu, který nedávno prošel úpravami, a vysvětlit, jak hodlají splnit nově stanovené cíle.
Rozpočtové změny v České republice vzbuzují obavy, že některé plánované výdaje nemusí být aliancí uznány. Prezident Miloš Zeman oponoval snížení financování obrany a upozorňuje na možná rizika spojená s touto situací. Dlouhodobá snaha o zvýšení finančního zajištění obranyproto směřuje ke stabilnějším základům evropské bezpečnosti.
Debata o obranných výdajích se doplňuje s požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě apeluje na evropské státy, aby převzaly větší odpovědnost za svou vlastní obranu a ulevily tak Spojeným státům.

