Severoatlantická aliance oznámila zásadní změnu v misi Baltic Air Policing, kterou poprvé od jejího vzniku v roce 2004 transformuje z pouhého vzdušného dohledu na aktivní protivzdušnou obranu. Členské státy NATO se na tomto kroku dohodly během summitu v Ankaře a jeho cílem je pružnější reakce na potenciální hrozby, jako jsou drony či balistické rakety.
Podle zástupkyně estonského ministerstva obrany Liisy Tagelové nyní budou mít jednotky NATO pravomoc sestřelovat nejen drony, ale v případě nutnosti i letadla, která naruší estonský vzdušný prostor. Estonský vzdušný prostor byl naposledy narušen v loňském září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 krátkodobě vstoupily do této oblasti. Incident tehdy vzbudil napětí a vedl k aktivaci článku čtyři Severoatlantické úmluvy, zahajujícího diplomatické konzultace mezi spojenci.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur upozornil, že revize mise dovoluje pilotům jednat rychleji a efektivněji bez nutnosti konzultace s hlavním městem. Pilot nyní nejprve objekt identifikuje a poté, pokud nehrozí vedlejší škody, může jednat v souladu s novým operačním přístupem. Litevský prezident Gitanas Nausėda dodal, že původní mise byla koncipována pro mírová období, jež se nyní jeví jako méně stabilní.
Reorganizace Baltic Air Policing je odpovědí na strategické potřeby pobaltských států, které postrádají vlastní bojové letectvo a jsou tak závislé na podpoře spojeneckých sil. Vzdušný prostor v okolí Estonska, Litvy a Lotyšska je pravidelně sledován, což je nutné pro zajištění bezpečnosti i v době zvýšeného napětí v regionu. Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny zabraly přípravy na tuto změnu téměř rok a nový systém je výsledkem intenzivní spolupráce mezi členskými státy NATO.
