Rusko aktuálně čelí významnému problému spojenému s rostoucím násilím mezi mladistvými. Stoupající míra agresivních incidentů na školách, jakými jsou útoky zahrnující hořlaviny, střelné i bodné zbraně, je přičítána militarizačním aktivitám realizovaným v tamním školském systému. Britský deník The Telegraph uvádí, že tyto praktiky, rozšířené po vypuknutí konfliktu na Ukrajině, podporují válečnou propagandu od nejmladších ročníků.
Incidenty jako ten nedávný v Krasnojarsku, kde 14letá dívka zaútočila hořící látkou a kladivem na své spolužáky, nebo další útoky v jiných ruských městech, jsou příklady rostoucí krize. Mladí útočníci čelí obviněním, že napadají spolužáky a učitele zbraněmi různého druhu, včetně airsoftových pušek a kušní, často včetně rasistických motivů a použití nacistické symboliky.
Ruská vláda se s tímto fenoménem snaží vyrovnat. Začátkem února prezident Vladimir Putin na zasedání ministerstva vnitra vyjádřil značné znepokojení nad organizovanou kriminalitou mezi mládeží. Podtrhl, že se poprvé od delší doby statistiky kriminality mladistvých zhoršily, což vyvolává nutnost okamžitého vládního zásahu.
Experti poukazují na to, že školy a další vzdělávací instituce jsou dnes plné aktivit s vojenským zaměřením, jako jsou kurzy zbraní, dronové soutěže nebo vojenské přehlídky. Tyto aktivity nejsou omezeny na školní prostředí, ale pronikají také do státních médií, mládežnických organizací jako Junarmija, populární kultury či dokonce hraček.
Kreml nyní čelí kritice za dlouhodobé přehlížení náznaků, že tato militarizace může mít za následek negativní ovlivňování mladé generace, která vyrůstá pod tlakem válečného ovzduší a patrioticky laděné indoktrinace.
Široká veřejnost i odborníci volají po hlubší reflexi a změně vzdělávací praxe v zájmu prevence další eskalace násilnosti mezi mládeží, která začala negativně ovlivňovat společenské soužití.

