Vláda se ocitla uprostřed ostré kritiky jak ze strany ekonomických odborníků, tak opozice kvůli plánovaným změnám v rozpočtových pravidlech. Plán na zvýšení státního schodku na příští rok je v rozporu s názory předních ekonomů a vyvolal vlnu nesouhlasu. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová navrhují předefinovat stávající rozpočtové regulace, což by mohlo umožnit deficit přesahující 156 miliard korun, který Národní rozpočtová rada původně plánovala.
Schodek státního rozpočtu se má podle vlády významně snížit pod hranici 400 miliard korun, a to navzdory tomu, že deficit v takové výši byl doposud zaznamenán pouze za mimořádných okolností pandemie v roce 2021. Národní rozpočtová rada vyzývá k opatrnosti, když ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká a inflace stabilní. Podle analýzy rady, kterou přednesl Daniel Bárta, není v takové situaci zvyšování deficitu nutné.
Opozice, konkrétně předseda ODS Martin Kupka, varuje před neodpovědným hospodařením, které může ohrozit budoucí generace. Varování ekonomů podpořilo dopisem dvacet předních českých ekonomů, kteří zdůrazňují důležitost dodržování rozpočtových pravidel jako klíče k dlouhodobé stabilitě státních financí.
Navzdory vetu prezidenta Petra Pavla, vláda plánuje svou poslaneckou většinou prosadit změny. Sněmovna má rozhodnout, zda prezidentovo veto přehlasuje. V tomto kontextu zůstává otázkou, zda budou návrhy vlády podporující větší investice vnímané jako odpovědný přístup ke správě veřejných financí nebo zda půjde pouze o krátkodobé opatření s dlouhodobými negativními konsekvencemi pro budoucí generace.
Řešení výzev, jako je nákladná obsluha státního dluhu, naráží na odpor opozice i nezávislých ekonomů. Helena Horská z Raiffeisenbank upozorňuje na zdvojnásobení nákladů v posledních letech, což klade další finanční zátěž na ekonomiku. Opozice a ekonomové apelují na zodpovědné hospodaření, které by mohlo zajistit stabilitu a finanční udržitelnost pro budoucí generace Čechů.
