Napětí mezi Ruskem a NATO se znovu stupňuje poté, co ruská média naznačila možnost jaderného útoku na Bukurešť jako reakci na údajný plán Severoatlantické aliance zaútočit na ruské jednotky v Podněstří. Rusko zde má od 90. let rozmístěno několik tisíc vojáků a region je pod ruskou správou, i když mezinárodně není uznán.
Kontroverze vyvolala interpretace článku analytika think-tanku Atlantic Council, ve kterém Iulian Romanyshyn zmiňuje možnost rozmístění evropských jednotek na Ukrajině, aby pomohly střežit její hranice s Běloruskem a moldavským Podněstřím. Tato oblast je strategicky významná a Rumanyshyn navrhuje, že evropské kontingenty by mohly převzít část zátěže ukrajinské armády, čímž by se uvolnila kapacita pro jiné potřeby.
Ruské servery, především News.ru, však situaci dramatizovaly a hypotetickou spolupráci na hranicích vykreslily jako přímou hrozbu vůči ruským jednotkám. Německo bylo také mylně vykresleno jako navrhovatel rozmístění aliančních vojsk do Podněstří, což není pravda. Ani Moldavsko není členem NATO, což činí celou situaci ještě složitější.
Rumunská televize Digi24 označila ruské zprávy za absurdní a poukázala na jejich základ v nepravdivých informacích o možném rozmístění aliančních jednotek v regionu. Ruský historik speciálních služeb Valentin Mzareulov tvrdí, že pokud by evropské i alianční síly byly rozmístěny na Ukrajině, staly by se legitimním cílem pro Rusko. I přes jeho ostrá varování žádný západní ani alianční představitel útok na ruské jednotky nezmínil.
Celá situace podtrhuje křehkost současného geopolitického klimatu ve východní Evropě a ukazuje, jak snadno mohou dezinformace a přehromadné interpretace vést k eskalaci, která by jinak byla zbytečná.
