Napětí kolem strategického Hormuzského průlivu, který je klíčovým kanálem pro transport ropy a zkapalněného plynu, se stupňuje. Francie a Itálie zahájily jednání s Íránem s cílem zajistit bezpečný průjezd svých lodí. Tyto rozhovory přicházejí ve chvíli, kdy nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prohlásil, že úžina zůstane blokovaná.
I přestože Financial Times naznačují účast dalších evropských zemí, Itálie popřela, že by byla součástí těchto diplomatických snah. Na pozadí vyjednávání je zároveň nutnost ochrany lodních tras, přičemž se evropské mocnosti spoléhají na ochranu námořnictev USA a dalších západních zemí. Lodě Francie, Itálie a Řecka jsou přítomné v Rudém moři jako součást evropské námořní mise EU Aspides. Přesto žádné evropské námořnictvo není ochotné riskovat eskalaci konfliktu a doprovázet lodě přímo průlivem.
Hormuzským průlivem, který spojuje Perský záliv s širšími vodami, běžně prochází až pětina světových dodávek ropy a plynu. Současná situace však dodávky z tohoto regionu výrazně omezila, což vedlo k prudkému růstu cen energií. Barel ropy stoupl ze 60 na 100 dolarů a evropské ceny plynu zaznamenaly za stejnou dobu nárůst o 75 procent.
Turecko nedávno oznámilo, že jedna z jeho lodí úspěšně a bezpečně proplula Hormuzem, ovšem za předpokladu íránského povolení. Tento fakt podtrhuje složitost situace, s jakou se Evropská unie musí vypořádat.
Nejednotnost v přístupu unijních států vůči Íránu je dalším důležitým bodem zájmu. Zatímco většina evropských zemí je znepokojena ekonomickými dopady, které by dlouhodobé zablokování průlivu přineslo, neexistuje společný konsenzus na strategii jednání s Teheránem. Velká Británie, již mimo Evropskou unii, si zvolila vlastní přístup a místo přímých vyjednávání s Íránem vede konzultace se zeměmi Perského zálivu ohledně zajištění kontinuity dodávek.
Tato komplexní situace poukazuje na hlubší geopolitickou hru a rozdílné diplomatické taktiky evropských zemí, které se snaží zabezpečit strategické energetické zdroje pro svou ekonomiku a občany.
