V Maďarsku se rozhořela nová politická krize, kdy se expremiér Viktor Orbán a jeho opoziční strana Fidesz obořili na současné vládní síly. Orbán obvinil vládní stranu Tisza, kterou vede premiér Péter Magyar, z přeměny země na autokracii. Vyzval k odporu prostřednictvím prohlášení na sociálních sítích, kde zdůraznil, že lid Maďarska si po roce 1990 vydobyl svobodu po letech německé a sovětské nadvlády. Nyní, po volbách v roce 2026 a schválení 17. dodatku ústavy, se podle něj demokratické instituty rozkládají.
Orbán tvrdí, že s novelou ústavy byla omezena politická soutěž a demokracie, přičemž zásadní změny vedly k odvolání prezidenta republiky a předsedy Ústavního soudu, čímž prý došlo k narušení dělby moci. Bývalý premiér prohlásil aktuální politický systém za nelegitimní a vyzval k obnově demokratického právního státu.
Situace se přiostřila, když prezident Tamás Sulyok podepsal zmíněnou novelu ústavy, což automaticky vedlo k jeho odvolání z funkce. Premiér Magyar se tak zbavil muže, kterého často označoval za Orbánovu loutku. Novela ústavy přinesla další zásadní změny, jako je zavedení věkové hranice 70 let pro soudce Ústavního soudu a omezení mandátu poslanců na 12 let.
Vláda Pétera Magyara obhajuje změny jako potřebný krok k modernizaci státu, avšak kritici upozorňují na možné ohrožení demokratických principů. Během Orbánova dřívějšího premiérství došlo k nadvládě Fideszu nad médii a úpravě volebního systému, což výrazně zkomplikovalo šance opozice získat moc.
Orbánova ostrá kritika současného režimu a jeho výzva k obnově demokracie ztělesňují hloubku současné politické krize v Maďarsku, přičemž nadále zůstává otázkou, jak se situace vyvine a jak bude ovlivňovat postavení Maďarska v rámci Evropské unie i jeho mezinárodní vztahy.
