Celá Kuba se opět ocitla ve tmě, když tentokrát selhala její rozvodná síť. Událost, která se stala v pondělí, postihla desetimilionovou populaci a znovu upozornila na přetrvávající energetické problémy ostrova. Tyto problémy jsou zčásti důsledkem americké blokády dodávek ropy, což situaci neustále komplikuje. Agentury AFP a Reuters přinesly informace o tom, že výpadek proudu zanechal Kubánce bez dodávek elektřiny.
Ekonomická a energetická krize se podle agentury AP dále prohlubuje, jak naznačují také prohlášení kubánského ministerstva energetiky. Ostrov si zřejmě bude muset poradit s tím, že dodávky ropy z Venezuely, na nichž byl do značné míry závislý, se dlouhodobě neuskutečňují. Důvodem je i změna režimu ve Venezuele v lednu, kdy došlo k zásadní politické transformaci.
Prekérní situaci na Kubě dále ovlivnilo rozhodnutí tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa z počátku letošního roku. Ten nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy na Kubu poté, co Spojené státy unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Trump navíc podepsal dekret o hrozbě cel pro každou zemi, která by ropu na Kubu dodávala, což odradilo i potenciálního dodavatele Mexiko.
V důsledku těchto faktorů čelí Kuba jedné z největších ekonomických krizí za několik desítek let. Nedostatek ropy donutil kubánskou vládu zavést přísná restriktivní opatření a značně omezit základní služby. Zároveň se obyvatelé ostrova musí vyrovnávat s denními výpadky elektrické energie, které nemají konce.
Současný vývoj přináší otázky, jak dlouho může tento stav ještě pokračovat a jaké kroky mezinárodní společenství přijme, aby Kubu podpořilo. Prezident Trump minulý týden zmínil možnost dohody s Havanou, kterou je Washington připraven uzavřít, avšak zatím není jasné, jak by taková dohoda měla vypadat. S každodenními problémy se navíc Kuba snaží vyřešit svou krizi pomocí solární energie, zemního plynu a tepelných elektráren, které sice zmírňují problémy, ale rozhodně nepokryjí veškeré energetické potřeby země.

