Ve světle rostoucího zájmu médií o vnitřní situaci v Rusku se objevují úvahy o možném oslabení tamního režimu. Je třeba se však ptát, zda jde o skutečnou možnost nebo jen přání západního světa na změnu vývoje, který by mohl skončit válku na Ukrajině. Ruský režim, trpící válečnými neúspěchy a ekonomickými problémy, čelí rostoucímu tlaku, ale otázkou zůstává, zda je opravdu na pokraji změny.
Hlavní příčinou současné krize v Rusku je neúspěch na frontě proti Ukrajině, kde ruská armáda čelí silnému odporu. Další ranou jsou úspěšné útoky ukrajinských sil na strategické infrastrukturní cíle, což společně s ekonomickým úpadkem a nedostatkem základních surovin vede ke zhoršujícím se životním podmínkám obyvatelstva. Navzdory těmto potížím však nelze vnímat ruskou populaci jako hybnou sílu změny. Tradičně se přizpůsobuje nepříznivým podmínkám a vyčkává na lepší časy spíše než na revoluční změny.
Ruské elity pak, podle ekonomky Alexandry Prokopenkové, touží po změně, ale chybí jim odvaha nebo motivace k aktivnímu postupu. Doufali ve vnější změny, například s příchodem Donalda Trumpa do politiky, ale sami nejsou ochotni riskovat Putinovu zášť. Navíc Putin se může opřít o svůj téměř 400tisícový Rosgvardiji, jednotku připravenou potlačit jakékoli vnitřní nepokoje.
Navzdory všemu se spekuluje, že pokud Putin nesplní své cíle vůči Ukrajině, může proti sobě popudit domácí politické síly. Tím by se stal relativně slabší postavou v systému, který však zůstane nedotčen. Jakékoli úvahy o změně v Rusku zůstávají nejisté, přičemž nelze jednoznačně tvrdit, zda jsou současné krize příslibem hlubších politických změn nebo pouze dočasnými problémy, které ruská společnost přejde s obvyklou rezignací.
Realita a fikce se tak mísí v nepřehledném obraze současného Ruska, kde velké naděje na změnu mohou být pouze tou správnou směsicí přání a analytické nadsázky.

