Stále více se potvrzuje, že sucho je pro Česko narůstajícím problémem a odborníci varují před dalekosáhlými dopady probíhající klimatické změny na různé sektory, včetně zemědělství a energetiky. Profesor Miroslav Trnka, bioklimatolog a odborník na sucho, upozorňuje, že teploty nadále porostou, zatímco množství srážek zůstane na stejných úrovních, ale s odlišnými sezónními charakteristikami. Změny způsobí snižující se dostupnost vody, což bude mít vážné důsledky pro krajinu, zejména v letních měsících.
Nejohroženější oblasti jsou již tradičně jižní Morava, Poohří a Polabí, ale sucho začíná pronikat také na Hanou a do východních Čech. To ale neznamená, že by tyto oblasti neměly své výhody; jejich půdy jsou schopny zadržovat vodu díky vysokému obsahu živin. Naproti tomu Českomoravská vrchovina, kde půdy mají horší vlastnosti, bude čelit stále větší hrozbě.
Zemědělci již adaptovali své postupy na měnící se podmínky, zavádějí zavlažovací systémy a mění pěstování plodin. Pěstování tradičních plodin jako jsou brambory se snižuje kvůli jejich závislosti na vlhkosti, zatímco teplomilné plodiny, jako kukuřice nebo sója, získávají na popularitě. Vedle rostlinné výroby jsou vysokými teplotami ohroženi i chovatelé zvířat, pro které znamenají stresující podmínky nejenom pro samotná zvířata, ale i pro farmáře.
Závlahy a šlechtění odolnějších plodin jsou považovány za klíčové strategie, avšak i ty mají své limity. Dlouhodobé sucho totiž může mít dalekosáhlé dopady i mimo zemědělství, například na fungování vodních elektráren.
Češi musí zvážit klimatickou změnu jako ekonomickou příležitost a přijmout nové přístupy k soběstačnosti a udržitelnosti. S ohledem na geografické danosti země a omezené přírodní zdroje se jedná o výzvu, která vyžaduje inovace a spolupráci na všech úrovních společnosti.
