Polský premiér Donald Tusk nedávno ve Varšavě uvedl, že by ruská tajná služba historicky známá jako KGB mohla být zapojena do případu Jeffreyho Epsteina, zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Tusk tvrdí, že Epsteinův případ mohl být součástí tzv. „honey trap“ operace, jejímž cílem bylo kompromitovat západní elity, zejména ty ze Spojených států.
Navzdory tomu, že KGB jako taková zanikla s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, některé její úkoly nyní přebrala ruská tajná služba FSB. Tuskova vyjádření přicházejí na základě řady dokumentů, které uvádějí spojení Epsteina s vysokými ruskými představiteli, včetně zmínek o jeho možném spravování části majetku ruského prezidenta Vladimira Putina. Přesné důkazy však chybí, což zanechává otázky ohledně pravdivosti těchto tvrzení otevřené.
Kreml se k těmto spekulacím staví odmítavě a každé nařčení z případného zapojení do Epsteinovy kauzy popírá. Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Putina, je dokonce charakterizoval jako nepodložené interpretace, které nepřispívají k ničemu jinému než k šíření nepodložených konspiračních teorií.
Tusk zároveň oznámil, že jeho vláda sestavila analytický tým složený z ministrů spravedlnosti a bezpečnosti, který zkoumá možné polské vazby na Epsteinův případ. Pokud se podezření potvrdí, vláda plánuje zahájení trestního stíhání a zváží odškodnění pro oběti.
Epstein zemřel ve vazbě v roce 2019 a jeho smrt byla označena za sebevraždu. Nedávné zveřejnění milionů stran dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti znovu oživilo možnost, že by kauza mohla mít širší politické a mezinárodní důsledky, což potvrzují odkazy na prominentní osobnosti včetně Billa Clintona a Donalda Trumpa. Ze slovenské vlády kvůli spojení s Epsteinem již rezignoval Miroslav Lajčák, což ukazuje na rozsah, jakému čelí zapletené postavy.
Dokumenty však obsahují mnoho nepodložených tvrzení, a tak vyvstává otázka, nakolik tato obvinění mohou být skutečně relevantní a jak mohou ovlivnit geopolitické vztahy na mezinárodní scéně.
