Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna nedávno oznámil ochotu Estonska jednat s USA o možnosti vyslat vojáky do Hormuzského průlivu. Tento krok přichází poté, co americký prezident Donald Trump vyzval mezinárodní spojence k zajištění bezpečnosti této strategicky klíčové oblasti, kterou Írán blokuje v reakci na americko-izraelské údery. Přes Hormuzský průliv se totiž přepravuje zhruba pětina světové produkce ropy a napětí způsobilo růst jejích cen. Doposud však všechny hlavní západní mocnosti, včetně Francie, Spojeného království a Německa, pomoc odmítly.
Estonsko je tedy prvním státem z NATO, který Washingtonu vyjádřil svou připravenost k jednání. Podle stanice ERR je situace v průlivu velmi napjatá a ohrožuje důležité globální dodávky nejen ropy, ale i plynu a hnojiv. Estonsko podmiňuje svou účast jasným porozuměním americkým strategickým cílům a konkrétními vojenskými plány, které by vyjasnily, jakou roli by měli estonští vojáci hrát.
Dále Tsahkna upozornil, že Evropa zatím nemá dostatečné informace o záměrech USA, což ztěžuje rozhodování o podobné pomoci. Připomněl také istorii estonské účasti v mezinárodních vojenských misích, například v Iráku či Afghánistánu. Estonsko disponuje třemi minolovkami a už dříve se zapojilo do různorodých vojenských operací v zahraničí.
Estonské rozhodnutí je možná významné nejen pro Hormuzský průliv, ale také pro širší kontext euro-amerických vztahů a budoucí spolupráci v rámci NATO, kde se členské státy musejí postavit k otázce podpory USA v oblasti Blízkého východu, která souvisí i s konfliktem na Ukrajině. Tallinn neváhá ukázat, že i menší státy mohou hrát zásadní roli v globálních bezpečnostních otázkách.
