Estonská Zahraniční zpravodajská služba přináší ve své výroční zprávě uklidňující zprávy ohledně možnosti vojenského konfliktu mezi Ruskem a NATO. Podle generálního ředitele této služby, Kaupo Rosina, se Rusko ani příští rok nechystá napadnout Estonsko či jiné členské země Severoatlantické aliance. Přesto však varuje, že současná situace není důvodem pro přehnaný optimismus a podceňování hrozeb.
Rosin zdůrazňuje, že navzdory odsouzeníhodným vojenským aktivitám Ruska na Ukrajině, země také nepřestává modernizovat své ozbrojené síly. Estonsko i další státy NATO proto zůstávají ve střehu a investují do obrany, aby si udržely vojenskou převahu.
Výroční zpráva také upozorňuje na zvyšující se kapacity ruských bezpilotních systémů a výrobu munice, což naznačuje dlouhodobé záměry Moskvy posilovat svou vojenskou moc. Tato rozšiřování však narážejí na ekonomické bariéry způsobené mezinárodními sankcemi. I když se Rusko snaží sankce obcházet, jejich účinek na ekonomiku je zřetelný, neboť omezuje možnost větších výdajů na zbrojení.
Další významným aspektem průzkumu uvedeného ve zprávě je zmínka o sankcích, které i přes snahy obcházení oslabují ruskou ekonomiku. Zákazy exportu moderních technologií a omezení na finančních trzích přinášejí Moskvě komplikace v jejích vojenských ambicích. Zpráva analyzuje, jak tyto ekonomické tlaky brání Rusku v efektivnější realizaci agresivní politiky.
Předpoklad, že Rusko nezaútočí na NATO v příštím roce, sdílejí i další západní experti a zpravodajské služby. Většina z nich se shoduje, že jakákoli potenciální konflikt se Severoatlantickou aliancí by přišel až po vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Celkově Estonská zpravodajská služba varuje před podceněním ruských vojenských kalkulací a zdůrazňuje nutnost zůstat ostražití. Kromě vojenské modernizace připomíná také ekonomické tlaky, které na Rusko působí sankce, čímž drží jeho expanzivní ambice pod kontrolou.
