Současná globální energetická krize překonává svou hloubkou a komplexností i dvě známé ropné krize ze 70. let. Situace se drasticky zhoršila v návaznosti na nedávné konflikty na Blízkém východě a přetrvávající důsledky války mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento stav výrazně ovlivňuje dodávky ropy a plynu na světových trzích.
Ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol označil situaci za bezprecedentní a zdůraznil, že dopady zasáhnou všechny země světa. Konflikty omezily dodávky ropy o 11 milionů barelů denně, zatímco krize s plynem znamená ztrátu 140 miliard kubických metrů. Birol také upozornil na nedostatek klíčových surovin jako hnojiva, síra a helium, které jsou pro globální ekonomiku životně důležité.
IEA již zareagovala uvolněním 400 milionů barelů z nouzových zásob ropy, což představuje asi pětinu jejich kapacity. Tento krok má pomoci stabilizovat trh, ale podle Birola to není konečné řešení. Agentura zvažuje další opatření ve spolupráci s vládami v Evropě a Asii.
Prioritou je znovuotevření Hormuzského průlivu, který hraje klíčovou roli v globální dopravní síti mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. IEA se snaží zmírnit krizi také prostřednictvím doporučení, jako je podpora práce z domova, zvýšené využívání hromadné dopravy a sdílení aut, což již dříve pomohlo snížit spotřebu energie v Evropě.
Když byla rezervní kapacita uvolněna, IEA měla přes 1,2 miliardy barelů ropy k dispozici, což svědčí o rozsahu jejich připravenosti na krizové scénáře. Hluboká krize na energetických trzích poukazuje na naléhavou potřebu revidovat globální energetickou politiku a přístup k obnovitelným zdrojům, což se může stát klíčovým krokem směrem k energetické bezpečnosti a udržitelnosti celé planety.
