Na nedávném summitu NATO v Ankaře americký prezident Donald Trump znovu vzbudil pozornost svým neobvyklým výrokem. Během tiskové konference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že americká letadlová loď USS Abraham Lincoln byla před dvěma měsíci napadena 111 raketami ze strany Japonské islámské republiky. Tento výrok okamžitě vyvolal pozdvižení, jelikož Japonská islámská republika jako státní útvar neexistuje. Očekává se, že Trump ve skutečnosti chybně zmínil Japonsko místo Íránské islámské republiky.
Incident zvýrazňuje opakující se tendenci Trumpových přeřeků týkajících se státních celků. Tento konkrétní výrok zahrnoval detaily o útoku, kdy údajně byly všechny rakety úspěšně zneškodněny, z velké části díky použití patriotů. Přestože záměna Japonska za Írán je patrně jen omyl, takové chyby mohou způsobit mezinárodní nedorozumění.
Názor na výroky Trumpa zjevně rozděluje veřejnost i odborníky. Kritika se snáší na fakt, že prezident by měl být více obezřetný v improvizovaných projevech, zejména vzhledem k možným diplomatickým konsekvencím. Podobné přeřeky v minulosti zahrnovaly například záměnu států v konfliktních zónách, kdy Trump zaměnil Ázerbájdžán za „Aberbajdžán“ v konfliktu s Albánií, zatímco šlo o spor s Arménií.
Kromě toho však šéf Bílého domu sám kritizoval svého politického oponenta Joea Bidena za jeho slovní přešlapy, často ho nazývá „Sleepy Joe“ a připomíná momenty, kdy i Biden nešťastně zaměnil státní představitele. Tato rétorika ale sama o sobě poukazuje na ironii, když se prezident dopouští podobných omylů.
Ve světle těchto událostí se stále více klade důraz na důležitost přesnosti a věcného podložení při veřejném vystupování nejvyšších politických činitelů. Situace z Ankaře znovu otevřela debaty o odpovědnosti a pečlivosti v komunikaci s veřejností.
