Umělá inteligence (AI) je stále častěji součástí života mladší generace, která ji vnímá nejen jako nástroj pro učení a vyhledávání informací, ale také jako důvěrníka. Podle posledních průzkumů provedených výzkumnou společností Scio Research, přibližně deset procent českých dětí používá AI k řešení osobních vztahů a svěřování se se svými pocity. To však vyvolává obavy odborníků, kteří varují před potenciálním nebezpečím, jež tento vztah může přinášet.
Děti často volí AI jako alternativu k rozhovorům s přáteli nebo rodiči, hledajíc v ní bezpečný přístav bez strachu z odsouzení. Eva Nečasová z organizace AI dětem poukazuje na to, že interakce s AI může přinášet falešný pocit pochopení a přijetí, kterého se v reálném světě nemusí dostat. Psycholožka Julie Janošíková z platformy Terapie.cz dodává, že pro mnohé mladé je snazší obrátit se na AI než žádat o pomoc někoho z okolí, protože to nevyžaduje přiznání si vlastních slabostí.
Problémem je, že AI nedokáže napodobit lidskou empatii a citlivost, což může vést ke zkresleným nebo neúplným radám. Navíc, jak vysvětluje Nečasová, AI jsou často navrženy tak, aby vyvolávaly dojem, že mají city, což může být manipulativní, zejména u zranitelné populace dospívajících. Navazování skutečných mezilidských vztahů tak může být ovlivněno, protože AI neposkytuje realistické interakce nutné pro vývoj zdravých vztahů.
Další obavou je bezpečnost osobních dat. Data sdílená s AI nejsou soukromá, což je skutečnost, kterou by si děti měly uvědomovat. AI systémy si tyto informace zapamatují a mohou je využít v budoucnosti, proto je důležité varovat děti před sdílením citlivých údajů jako osobní adresy či hesla.
Z průzkumu také vyplývá, že školáci AI nejčastěji používají pro vyhledávání informací a plnění školních úkolů, přičemž nejčastěji využívaným nástrojem je ChatGPT. Při rozumném použití může AI být cenným pomocníkem pro organizaci a učení, připomíná Janošíková, ale je třeba zůstat obezřetní, jak a ke komu se obracíme o ‚pomoc‘.

