V prvních 100 dnech svého působení se kabinet Andreje Babiše zaměřil na realizaci specifických cílů z programového prohlášení. Mezi přísliby, které se už protly do reality, patří zvyšování mezd ve státní správě, odmítnutí migračního paktu EU a odložené změny v zálohování PET lahví. Výrazné změny se dočkaly také daně, kdy daňové slevy na školkovné a pro pracující studenty byly obnoveny.
Vláda se rovněž zaměřila na úpravy v oblasti energetiky. Od ledna byly podporované obnovitelné zdroje odstraněny z cenových přirážek na elektřinu, což domácnostem snížilo finanční zatížení. Nově se ale odebírají poplatky za podporu těchto zdrojů z veřejných prostředků, což má dopad na státní rozpočet.
V oblasti dopravy byli majitelé elektroaut postaveni naroveň s jinými motoristy ohledně poplatků za dálnice, což by mělo platit od nového roku. Rovněž se řeší omezení neustálého zdražování dálničních známek. Rozpracován je návrh na centralizaci stavebních úřadů a zrychlení stavebních řízení, což má napomoci ke zlepšení dostupnosti bydlení a infrastruktury.
Ve školství kabinet plánuje revizi inkluze a opětovné navýšení prostředků na vzdělání na úroveň odpovídající zemím OECD, ale konkrétní kroky zatím nejsou zcela zřejmé.
Navzdory některým splněným úkolům zůstává vláda pod tlakem ohledně otázky migrace či obnovy zpomalení důchodů, přičemž zavedení zastropování důchodového věku se odkládá. Kontroverzním tématem je i plánované sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest, což má údajně zefektivnit státní služby.
Tím vším se vláda snaží naplnit své programové prohlášení a ovlivnit prostředí nejenom na úrovni ekonomické, ale také sociální. Mnohé z avizovaných změn ale čekají na další důležité kroky, ať už legislativní, nebo strategické, které mají charakter středně- až dlouhodobých procesů.
