Česká národní banka (ČNB) se ve čtvrtek poprvé za rok zaměří na možné zvýšení základní úrokové sazby, která nyní činí 3,5 procenta. Tato možnost přichází v době, kdy se proinflační tlaky v české ekonomice i na mezinárodní scéně zintenzivňují. Zatímco před několika týdny se většina analytiků přikláněla k zachování stávající úrovně sazeb, nyní je změna kurzu měnové politiky reálnější.
Guvernér ČNB Aleš Michl nedávno prohlásil, že na červnovém zasedání je zvýšení sazeb skutečně na stole. Hlavní důvody zahrnují růst mezd, setrvalé zvýšení cen za služby a bydlení a silnou úvěrovou aktivitu v domácím prostředí. Při pohledu za hranice hraje roli i geopolitické napětí na Blízkém východě, které ovlivňuje světové ceny energetických komodit.
I když květnová meziroční inflace v České republice klesla na 2,1 procenta, tedy blízko dvouprocentního cíle ČNB, analytici nadále varují před přílišným optimismem. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš upozorňuje, že v bankovní radě došlo ke změně nálady kvůli silné dynamice mzdových nákladů a stálému inflačnímu tlaku v sektoru služeb.
Mezinárodní situace, například omezení provozu v Hormuzském průlivu, kde se převážná část světové ropy dopravuje, přispělo ke zvýšení cen ropy nad 100 dolarů za barel. Nedávné zprávy o dohodě mezi USA a Íránem však naznačují možné zmírnění napětí, což již vedlo ke snížení ceny ropy na 80 dolarů.
Podle analytiků by toto potenciální zklidnění mohlo přinést úlevu jak světové, tak i české ekonomice. Petr Dufek z Banky Creditas vyjadřuje naději, že pokud se situace v Perském zálivu stabilizuje, mohou se některé inflační tlaky postupně vytrácet. Přesto však zůstává otázka, jak výrazný zásah ČNB nakonec přijme, otevřená až do vyhlášení jejích rozhodnutí ve čtvrtek.
