Český státní rozpočet dosahuje na konci července roku 2023 schodku ve výši 176,6 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 8,5 miliardy. Tento deficit se tak stává šestým nejvyšším od vzniku České republiky. Přestože plánovaný deficit pro celý rok má dosáhnout 310 miliard korun, současný vývoj může být důvodem k obavám.
Na jedné straně státní příjmy vzrostly o 5,4 procenta, což znamenalo téměř 64 miliard korun navíc a celkově přesáhly 1,23 bilionu korun. Na druhé straně však stejným tempem rostly také výdaje, které se zvýšily o 72 miliard korun na více než 1,4 bilionu. Tento nepoměr mezi příjmy a výdaji zásadně ovlivňuje současný stav státního rozpočtu.
Červencové příjmy však vykázaly určitý pozitivní zvrat díky finanční injekci z Evropské unie. Téměř 30 miliard korun přijatých z rozpočtu EU pomohlo dosáhnout měsíčního přebytku ve výši sedm miliard korun, což bylo zásadní pro dočasné zmírnění rozpočtového schodku.
Přes mírný růst daňového inkasa o 1,1 procenta, což odpovídá 6,4 miliardy korun, je třeba zohlednit změny v rozpočtovém určení daní. Vlivem snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů ve prospěch obcí a krajů přišel stát do konce července o 19,3 miliardy korun.
Po zanesení těchto faktorů a dopadů minulých daňových politik činil růst daňových výnosů 7,5 procenta, což představuje nárůst o 43,2 miliardy. Tento růst byl podpořen zvýšenými příjmy na daních z příjmů fyzických i právnických osob, k čemuž výrazně přispěl růst mezd.
Systém sociálního zabezpečení zaznamenal v pololetí zvýšené příjmy o 29,6 miliardy korun, rovněž díky rostoucím platům. Daně z přidané hodnoty přinesly o přibližně 11 miliard korun více, což je důsledek nárůstu výdajů domácností, které se opět objevují v růstu příjmů státu.
Celková situace tak ukazuje na komplexní bilanci, kde i přes rostoucí příjmy stát čelí významným výzvám udržení rozpočtové rovnováhy.
