Česká republika stojí před úkolem, jak zvýšit obranné výdaje na slíbených pět procent HDP do roku 2035, jak bylo dohodnuto na haagském summitu NATO. Přestože se blíží důležitý summit v Ankaře, kde Česko představí plán na splnění těchto závazků, oficiální stanovisko zůstává nejasné. Členové vlády opakovaně zdůrazňují efektivitu výdajů spíše než konkrétní procenta, což vyvolává spekulace o jejich ochotě závazek dodržet.
Podle vlády by měly výdaje na obranu již letos dosáhnout dvou procent HDP a do roku 2035 by měly růst na 3,5 procenta. To by mělo zahrnovat tvrdé obranné výdaje i investice do bezpečnostních kapacit. Předseda Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že tento závazek není rozhodnutím současné vlády, ale pozůstatkem předchozí, což podle expertů ale neumenšuje jeho váhu.
Vojenský analytik Jiří Šedivý upozorňuje, že navýšení výdajů je nezbytné pro splnění klíčových úkolů, jako jsou modernizace brigád a posílení protivzdušné obrany. Vysoké náklady na potřebné vojenské technologie jsou navíc umocněny rostoucími cenami na celosvětovém zbrojním trhu po ruské invazi na Ukrajinu.
Podle studií nesmazalo dlouhodobé podfinancování české armády ani nedávné navyšování rozpočtu. Bez strategických investic do vojenských kapacit a kyberbezpečnosti Česko závazky nesplní. Experti varují, že ignorování pevně stanovených výdajových rámců by mohlo ohrozit nejen důvěryhodnost země v NATO, ale i její bezpečnost.
V rámci přípravy na summit by mohla Česku pomoci činnost nově jmenovaného vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO Jakuba Landovského, který by mohl ovlivnit klíčová rozhodnutí. Hlavním cílem bude vláda ukázat růstový trend výdajů, aniž by konkrétní roční čísla byla hned závazná.
Otázkou zůstává, jaký plán na podzim v Ankaře předloží a zda bude dostatečně ambiciózní vzhledem k současné situaci na mezinárodní scéně.
