V České republice se v poslední době objevují obavy, že vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše se vydává cestou podobnou té, kterou razil maďarský premiér Viktor Orbán po roce 2010. Hlavními oblastmi, které vzbuzují pochybnosti, jsou návrhy na změny v státní správě, veřejnoprávních médiích a zákonech o střetu zájmů.
Jedním z klíčových kroků české vlády je zrušení služebního zákona, který byl navržen jako ochrana úředníků před politickým tlakem. Návrh, předložený koaličními poslanci, obešel tradiční procedury, což evokuje taktiky použité Orbánem v Maďarsku, kde byl tento zákon zrušen, aby umožnil snadné propouštění státních úředníků.
Další kontroverzní návrh se týká veřejnoprávních médií. Plán na zrušení koncesionářských poplatků a přímé financování médií ze státního rozpočtu může podle některých odborníků vést k většímu vlivu státu nad těmito institucemi, podobně jako to bylo v Maďarsku.
Obavy panují i ohledně změn zákona o střetu zájmů, které by mohly prospět Babišovým podnikatelským aktivitám. Navrhovaná úprava zkracuje lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací, což by mohlo ovlivnit případy spojené s Agrofertem.
Kritika směřuje i na rozdělení lidskoprávní agendy z Úřadu vlády mezi jednotlivá ministerstva. Tento krok by mohl podle některých odborníků oslabit schopnost prosazovat témata, která přesahují rámec jednoho ministerstva, podobně jako Orbánovy reorganizace v Maďarsku.
Ačkoli Česká republika není v pozici Maďarska po roce 2010, protože nemá ústavní většinu a disponuje silnějším systémem brzd a protivah, společný směr těchto kroků posiluje obavy, že česká vláda míří k oslabování demokratických institucí a mechanismů.
