Česká vláda sdělila, že současná ekonomická situace neumožňuje zvýšit vojenské výdaje na navrhovaných pět procent hrubého domácího produktu, jak požadují někteří zahraniční partneři v rámci NATO. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že pětiprocentní cíl je nerealistický, a zdůraznila, že kabinet se zavázal k dosažení úrovně dvou procent HDP, což považuje za přiměřené.
Ve veřejné diskusi věnované rozpočtu potvrdila Schillerová, že ambice vlády se soustředí na udržení této nižší úrovně výdajů i přesto, že ministr obrany Jaromír Zůna zmínil snahu dodržet závazek předchozího kabinetu k roku 2035. Současná vláda, podporovaná stranami ANO, SPD a Motoristy sobě, vnímá vyšší výdaje na obranu jako nežádoucí, byť jejich potřebu zdůrazňují spojenci z NATO, jako například americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker.
Whitaker vyzval k tomu, aby pět procent na obranu bylo novým standardem, a vyjádřil nesouhlas s jakýmikoli výmluvami nebo výjimkami. Avšak české ministerstvo financí považuje zdrženlivější přístup za adekvátní pro zachování celkové stability státního rozpočtu, přičemž prioritou je i nadále zvyšování životní úrovně obyvatel.
Opozice a někteří komentátoři vyjadřují obavy z toho, že neplnění aliančních cílů může poškodit mezinárodní postavení České republiky. Na druhou stranu zní hlasy požadující, aby se vláda i nadále zaměřovala na posílení zdravotnictví a sociálního systému, namísto podstatného navyšování vojenských výdajů.
Rozhodnutí, která nyní vláda dělá ohledně rozpočtu a obrany, budou mít dlouhodobé důsledky a budou nadále sledována jak domácím, tak zahraničním publikem. Přestože se Praha snaží manévrovat mezi těmito zájmy, zachování důvěry spojenců zůstává jedním z hlavních úkolů pro budoucnost.
