Na nedávném summitu NATO v turecké Ankaře bylo Českou republikou vystoupeno jako poslední ze všech členských států. Tuto skutečnost uvedl český premiér Andrej Babiš, jehož projev přišel až na závěr důležitého setkání, a to kvůli nízkému procentu HDP vyčleněnému Českem na obranu. Premiér přitom zdůraznil, že nepřítomnost větší rozpravy týkající se příspěvku Česka obraně nebyla důvodem k nepokojům.
Babiš objasnil, že během summitu nedošlo k žádným výtkám ze strany spojenců, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyjádřil svou spokojenost s vystoupeními všech členských států. Atmosféra na summitu podle Babiše zůstala klidná a bezkonfliktní.
Přestože bylo Česko kritizováno za nesplnění dvouprocentního závazku HDP na obranu pro letošní rok, premiér slíbil navýšit příští rok rozpočet pro obranný sektor o 35 miliard korun. Tento krok má zajistit dosažení dvou procent HDP v budoucnu.
Dále premiér zmínil setkání s Trumpem, během kterého potvrdil americkému prezidentovi, že Česká republika nepřispěje na společnou pomoc ve výši 70 miliard eur pro Ukrajinu, kterou navrhly některé evropské státy.
Kromě diskuse o rozpočtech na obranu upozornil Ivan Babiš i na potřebu zaměřit se především na obsah těchto výdajů a jejich účelnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na Evropu, aby posílila svou protivzdušnou obranu, se zvláštním zřetelem na hrozbu balistických raket. Tento výzkum a technologie označil Babiš za klíčové pro budoucnost evropské obrany.
Český premiér také kryl rozhodnutí vlády ohledně obranných financí tím, že poznamenal, že některé položky byly dědictvím minulých vlád. Toto poznamenání bylo zjevnou narážkou na nároky vlády vedené Petrem Fialou, která navrhovala vyšší výdaje na obranu.
I přes nepříznivé hodnocení armádních financí z minulosti, vláda Andreje Babiše klade důraz na transparentnost priorit a zaměření obranné politiky na klíčové oblasti bezpečnosti.
