Domácnosti v České republice by se měly připravit na zdražení plynu, které může dosáhnout 10 až 20 procent v následujících měsících. Důvody jsou mimo jiné rostoucí náklady způsobené situací v Hormuzském průlivu a celkově napjatou situací na světovém trhu s energiemi. Přesto odborníci, jako například Michal Macenauer z poradenské společnosti EGU, upozorňují, že se jedná o krátkodobý výkyv.
Zatímco konflikty na Blízkém východě ovlivnily pouze malou část celosvětové produkce plynu, Evropa se již připravuje na zvýšení kapacit zkapalněného plynu (LNG). Do roku 2028 až 2030 se očekává přebytek těchto dodávek, což by mohlo snížit ceny. „Trh s energiemi je nyní v krátkodobém až střednědobém odklonu, ale to neznamená dlouhodobý problém,“ připomíná Macenauer.
Navzdory rostoucím cenám se Evropě podařilo stabilizovat svoji nezávislost na ruském plynu, který kdysi tvořil až 40 procent dodávek. Dnes je to méně než 10 procent, což ukazuje na efektivní diverzifikaci energetických zdrojů. Navíc se zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů energie, což zajišťuje lepší odolnost i v dobách nestabilních trhů.
Obecně se odborníci shodují, že panika není na místě. Dlouhodobé trendy, včetně pokračující dekarbonizace, zůstávají klíčovým bodem evropské energetické strategie, i když úplná dekarbonizace je označována za nerealistický cíl. Očekávané technologické a infrastrukturní změny by měly výrazně pomoci v přechodu k udržitelnějšímu energetickému mixu.
Během následujícího roku budou ceny ovlivňovány i ekonomickým vývojem v klíčových regionech jako Čína a závisí také na tvrdosti zimy, která může ovlivnit poptávku. Přestože spotřeba plynu v Evropě nemá momentálně plnou zastupitelnost v energetickém mixu, nejsou očekávány závažné dlouhodobé potíže.
