V důsledku napětí na Blízkém východě, způsobeného útokem Spojených států a Izraele na Írán, zaznamenaly ceny ropy na světových trzích výrazný nárůst. Tento růst se promítl i na čerpací stanice v Česku, kde průměrná cena nafty vzrostla o více než osm korun a benzin zdražil téměř o čtyři koruny. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že i přes výrazné zdražování nejsou zatím důkazy o nepřiměřeném růstu marží prodejců pohonných hmot.
Ministerstvo financí aktivně monitoruje situaci prostřednictvím cenových údajů z čerpacích stanic a prověřuje, zda ceny odpovídají vývoji na ropném trhu. Schillerová zmiňuje, že první výsledky analýzy marží by měly být k dispozici začátkem týdne. Kromě sledování cen spolupracuje ministerstvo také s petroprůmyslem a státní společností Čepro.
Opoziční ODS, zastoupená Martinem Kupkou, navrhuje řešení v podobě dočasného snížení spotřební daně z nafty a benzinu o 1,70 koruny na litr, což by během čtyř měsíců snížilo státní rozpočet o pět miliard korun. Změna by závisela na tom, jak by ji prodejci promítli do svých cen. Vláda se však k tomuto kroku staví rezervovaně. Koalice se domnívá, že by se měla zaměřit na sledování marží a prozatím není důvod využívat státní rezervy pro redukci cen paliv.
Předseda SPD Tomio Okamura považuje za klíčové řešení ukončení konfliktu na Blízkém východě. V případě eskalace by mohlo dojít k zavedení stropu na marže, což umožňuje současný zákon o cenách. Boris Šťastný z hnutí Motoristé volá po cílených opatřeních namísto plošných intervencí.
Cena nafty v Česku nyní přesahuje 41 korun za litr, což je nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, zatímco cena benzinu se také významně zvyšuje. Diskuze pokračují, zda by měl být přijat dočasný pokles spotřební daně a jaký vliv by měla opatření na inflaci a ekonomiku. Vládní představitelé zvažují další kroky, ale žádné konkrétní řešení zatím nebylo oznámeno.
