Odvaha jednoho z pěti dětí pomohla přivést záchranu Francouzce Sylvii Jasmině, která byla přes dvanáct let vězněna svým manželem v Pákistánu. Tato čtyřiapadesátiletá žena, původem z Francie, byla s dětmi držena v hliněném domě ve městě Bara, nedaleko afghánských hranic.
Její dlouhotrvající utrpení skončilo ve chvíli, kdy její syn, využívající nepozornosti otcova dozoru, opustil dům a přivolal pomoc u místní policie. Díky rychlé reakci zákona byla Sylvie s dětmi nalezena a zachráněna. Na místě byla zjištěna její zranění, svědčící o fyzickém násilí, kterému byla v minulosti vystavena.
Sylvie a její manžel se potkali v Austrálii v roce 2003, kde muž pobýval nelegálně. Po více než desetiletém pobytu ve společné domácnosti se přestěhovali do Pákistánu. Od tohoto momentu se stal kontakt s vnějším světem pro Sylvii a její rodinu nemožný. Případy domácího násilí jsou v této zemi časté a jen některé z nich se dostanou na veřejnost.
V doprovodu policie je nyní Sylvie s dětmi pod ochranou a vyjadřuje přání vrátit se do Francie. Úřady intenzivně spolupracují na jejím návratu, zatímco její manžel čelí zatčení a vyšetřování kvůli týrání své rodiny. Národnostní ani kulturní rozdíly neospravedlňují tuto tragédii, která vzdorovala tichu a nevšímavosti celou dekádu. Několik z jejích dětí nemělo možnost navštěvovat školu, což zvyšuje nutnost přehodnocení sociálních a právnických pomocných struktur.
Tento případ je dalším příkladem vážných problémů, se kterými se potýká Pákistán v otázkách ochrany lidských práv a násilí na ženách. Nicméně dílčí úspěch ve vyřešení situace Sylvie Jasminy je světlým bodem, poukazujícím na možnost změny a mezinárodní pomoci pro oběti podobného osudu.
