Evropa čelí bezprecedentní vlně veder, která s sebou přinesl meteorologický fenomén známý jako tepelná kupole. Tento jev se projevuje tím, že tlaková výše zůstává mezi dvěma tlakovými nížemi na jednom místě po několik dnů, čímž zachycuje a ohřívá vzduch nad kontinentem. Důsledkem jsou teploty, které překračují dlouhodobé průměry až o desítky stupňů.
Tato vlna veder začala svou ničivou cestu o víkendu na jihozápadě Evropy a postupně zasáhne i další regiony. Nejvýraznější dopady jsou očekávány ve Francii, kde teploty mohou dosáhnout nad 40 °C, což ohrozí mnohé teplotní rekordy. Vysoké teploty však nejsou ušetřeny ani další země. Do středu pozornosti se dostávají Španělsko, Portugalsko a Itálie, kde teploty mohou vystoupat až k 45 °C. Také jižní Anglie, země Beneluxu, střední Evropa a Balkán pocítí účinky této horké vlny.
Zdrojem teplého vzduchu je tentokrát subtropická zóna Atlantského oceánu a severozápadní Afriky. Kombinace tepelné kupole a sucha, které trvá od rekordního vedra na konci května, situaci výrazně zhoršuje. V důsledku vysušené půdy a vegetace se odpařování minimalizuje, což ještě zvyšuje teploty.
Podle meteorologů není jisté, kdy tato situace skončí, ale vysoké teploty by mohly přetrvávat až do konce června. V případě, že atlantické tlakové níže nenaruší tento vzorec, by se tato vlna veder mohla zařadit mezi nejvýznamnější v historii.
Dopady jsou mnohostranné, od prohlubujícího se sucha a zvýšeného rizika lesních požárů po značnou zátěž na lidské zdraví. Krátké noci kolem letního slunovratu navíc ztěžují regeneraci organismu. Připomínají se tak podobné katastrofické epizody minulosti, jako byla vlna veder v roce 2003, která si vyžádala tisíce obětí. Odborníci varují, že takové události budou v důsledku klimatu nadále častější.
