Jarní měsíce pro středněvěkou ženu z Šumperska přinesly bohužel hořkou životní lekci o důvěryhodnosti investičních nabídek na internetu. Ženino rozhodnutí investovat dle doporučení falešného politika ji nakonec stálo 600 tisíc korun. Na celou situaci upozornila policii, která nyní případ vyšetřuje.
Vše začalo nevinně, když na jaře narazila na sociální síti na reklamu propagující investice z úst českého vrcholného politika. Zaujala ji natolik, že poskytla své kontaktní údaje a brzy nato byla oslovena údajným finančním poradcem. Věřila jeho přesvědčivým argumentům a začala s menší investicí ve výši necelých 6000 korun.
Pod relativním úspěchem této úvodní investice postupně přistoupila k dalším, mnohem rizikovějším krokům. Ponechala se přesvědčit k investování do zlata, na které vyčlenila 35 tisíc korun, a později k investování do ropy. To už musela vzít bankovní úvěr ve výši 560 tisíc korun. Téměř zoufalství pak přišlo ve chvíli, kdy se rozhodla peníze vybrat a zjistila, že žádný zisk nedosáhla – peníze za celou dobu neexistovaly reálně, ale jednalo se o promyšlený podvod.
Tento způsob podvodu není ojedinělý. Podvodníci často zneužívají známých osobností k falešnému rozšiřování důvěryhodnosti svých praktik. A není překvapením, že identita těchto osobností sestává i z těch, jako je Andrej Babiš, Petr Pavel či Pavel Fischer. Podvodníci rovněž používají deepfake technologie, které slouží k vytvoření věrohodně vypadajících, avšak zcela falešných videí sloužících k oklamání veřejnosti.
Negativní důsledky takových podvodů nadále zaplňují policejní statistiky. Organizátoři těchto nekalých aktivit využívají osvědčené taktiky, které úspěšně oklamou méně zkušené uživatele internetu. Odborníci na kybernetickou bezpečnost opakovaně varují veřejnost před zvyšujícím se počtem těchto technologií a způsobů podvodů, a to zejména v případě použití deepfake a dalších metod založených na umělé inteligenci. Opatrnost a obezřetnost zůstávají klíčové v boji proti těmto zločinům.

