Bratislavský Slovnaft, vlastněný maďarskou ropnou společností MOL, se minulý týden rozhodl přestat vyvážet naftu do zahraničí včetně České republiky. Toto opatření bylo přijato kvůli vyhlášení stavu ropné nouze na Slovensku, což vedlo i k zákazu vývozu paliv. Pro českou pobočku MOL, druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v zemi, to znamená potřebu hledat nové zdroje dodávek.
Mluvčí MOL ČR Mikuláš Duda se k otázkám ohledně alternativních zdrojů vyjádřil obezřetně a uvedl, že společnost dlouhodobě kombinuje různé dodavatele, ale podrobnosti nezveřejní. Přestože analytici spekulují, že MOL by mohl odebírat naftu od českého Orlen Unipetrolu, místní produkce nedokáže pokrýt celkovou poptávku a Česko je nuceno obracet se na další trhy, jako je Rakousko a Polsko.
Podle Borise Tomčiaka z Finlordu, současná situace znamená, že místní čerpací stanice musí nakupovat palivo za vyšší ceny, což se promítá do zvýšení cen pro konečné spotřebitele. O této neutěšené situaci mluví i prezident Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Díky nedostatku dodávek se nyní naftové zásobování v Česku spoléhalo na hlavní dodavatele: MOL, Orlen Unipetrol a Čepro. Není-li s některou z těchto společností uzavřena smlouva, mohou mít prodejci problém s dostupností paliva.
Zdražování nafty se již odrazilo na cenách, které podle společnosti CCS dosahují průměrně 45,82 Kč za litr. Tato částka je o téměř třináct korun vyšší než před vlivnými geopolitickými událostmi na konci února. Provozovatelé čerpacích stanic jsou tak nuceni zvyšovat ceny, aby zachovali zásoby do příštích dodávek. V případě, že by nedošlo k plánování s vyššími cenami, by stanice mohly dočasně zůstat bez nafty a ztratit důvěru zákazníků.
Situace, s níž se Česká republika aktuálně potýká, zdůrazňuje význam diverzifikace dodavatelů a nutnost připravit se na neočekávané výpadky, což má vliv nejen na tržní podmínky, ale i ekonomickou stabilitu v oblasti energetického zásobování.
