Ve fascinujícím objevu, který nabízí nové pohledy na chemické kořeny života, astronomové zachytili erytrulózu, dosud nejsložitější cukr zaznamenaný mimo naši Sluneční soustavu. Nalezena byla ve vzdáleném molekulárním oblaku v blízkosti středu Mléčné dráhy, přibližně 26 700 světelných let od Země. Tento objev, zveřejněný v odborném časopise Nature Astronomy, vrhá nové světlo na potenciál vesmírných podmínek při vzniku základních složek života již v mezihvězdném prostoru.
Tým vědců, pod vedením Izaskun Jiménezové-Serrové z Centra pro astrobiologii ve Španělsku, při hledání jednodušších cukrů objevil právě složitější erytrulózu, což představuje překvapivý vědecký úspěch. V molekulárním oblaku G+0.693−0.027, studovaném pomocí radioteleskopů Yebes a IRAM, zachytili signály, které vedly k potvrzení této molekuly.
Erytrulóza, jednoduchý cukr přítomný například v malinách, není sice klíčová pro současný život, její schopnost přeměny na jiné čtyřuhlíkaté cukry může být zásadní pro vznik ribonukleotidů, základních stavebních kamenů RNA. Výzkumníci věří, že tento cukr může vzniknout složením menších dvouuhlíkatých molekul, jako je glykolaldehyd a ethylenglykol, a následně se rozptýlit do okolního plynu při srážkách částic.
Objev erytrulózy přináší do diskusí o původu života novou dimenzi. Podle astrobiologů, jako je Jošihiro Furukawa z Univerzity Tohoku, mohou cukry vzniklé v mezihvězdném prostoru dorazit na planety prostřednictvím kometárního prachu. V případě Země by mohly tyto látky ovlivnit chemické procesy vedoucí ke vzniku života.
Tento výzkum tak naznačuje, že složitá prebiotická chemie je v galaxii možná běžnější, než se původně předpokládalo, což otevírá dveře dalšímu zkoumání chemických podmínek v pozadí vzniku života, nejen na Zemi.
