Nadcházející summit NATO v Ankaře provázejí napjaté vztahy mezi českou vládou a prezidentem, což odvádí pozornost veřejnosti od klíčových otázek, které se na summitu budou řešit. V popředí zájmu by mělo stát především to, s jakými návrhy ministři vlády Andreje Babiše zavítají na setkání aliance. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický kritizuje, že vláda nedostatečně komunikuje své záměry a neupřesnila, jak hodlá plnit své obranné závazky vůči NATO.
Česká republika zaostává v požadovaných investicích do obrany, což již vyvolalo spekulace, že může čelit kritice ze strany spojenců, zejména ze Spojených států. Analytici varují, že česká delegace může během jednání obdržet tvrdší napomenutí. Dosud se nedařilo splnit finanční závazky ve výši dvou procent HDP, přičemž výdaje by měly podle plánu v roce 2035 dosáhnout pěti procent.
Zmíněné neshody mezi prezidentským úřadem a vládou komplikují i složení české delegace na summit. Dle komentářů politoložky Anny Shavit může kabinet používat tyto spory jako výmluvu, proč nebyla příprava na summit dostatečná. Pokud jednání dopadne dobře, může být interpretováno jako úspěch vlády navzdory prezidentovi.
Stropnický upozorňuje na absenci strategie, která by spojila úsilí České republiky s dalšími státy, které neplní své závazky, jako je například Albánie nebo Slovinsko. Současné jednání by se tak nemuselo odehrávat proti přátelskému zázemí a mohlo by posílit Českou pozici v NATO.
Zajímavostí je, že prezidentovi byla přisouzena role, v níž by měl diskutovat o globálních bezpečnostních hrozbách, zatímco premiér by se měl soustředit na financování. Tento přístup by mohl mimo jiné zmírnit obavy z různosti názorů, které by na summitu mohly zaznít z úst českých představitelů. Spor Stropnický vidí jako politickou hru způsobenou neshodami s motoristickou stranou, kterou tento spor provází.
Klíčovými body na summitu NATO pro Česko tedy zůstává nejen vyřešení interních neshod, ale především prezentace jasné a racionální strategie k posílení obranných investic.
