Ruský prezident Vladimir Putin vážně uvažuje o možnosti mobilizace kvůli prudkému poklesu dobrovolníků pro konflikt na Ukrajině. Tento krok, o kterém informovala platforma Vjorstka, však údajně přijde na řadu až po blížících se volbách do Státní dumy, plánovaných na září.
Dosud se Kreml vyhýbal všeobecné mobilizaci, upřednostňoval finanční motivační programy pro smluvní vojáky a rekrutaci mezi vězni, migranty a lidmi s dluhy. Přesto však čelí tlaku na doplnění svých sil na bojišti, kde se situace vyvíjí nepříznivě – ruské armádě se nedaří dosahovat výrazných úspěchů a ztráty dosahují tisíců měsíčně.
Podle údajů Vjorstky klesl počet nových rekrutů na třetinu ve srovnání s předcházejícím rokem, přičemž do jarních měsíců vstoupilo denně jen přibližně 800 nových vojáků. Tato situace vytváří tlak na přijetí dalších opatření, přičemž mobilizace by mohla být klíčem k posílení oslabeného stavu vojsk.
Nicméně, vzhledem k obavám z opakování chaosu z loňské mobilizace, která vedla k masivnímu exodu zhruba 700 000 lidí, se Kreml snaží předejít opětovnému zatížení společnosti a rozdělení veřejného mínění. Tehdy zemi opustili především mladí a vzdělaní občané, což vedlo i k ekonomickým důsledkům, včetně poklesu bankovních úspor.
Podle zdrojů blízkých prezidentské administrativě se přípravy „něčeho, co se nebude nazývat mobilizací“ již intenzivně plánují. Zdroje Vjorstky potvrdily, že plány by měly být plně aktivovány po volbách, aby se Kreml vyvaroval negativního vlivu na volební účast a tím i na mezinárodní reputaci.
Po volbách se očekává rychlé zahájení výcviku nové vojenské síly, aby ruská armáda mohla co nejrychleji doplnit své slabosti na frontě. Přesný počet odhadovaných rekrutů zůstává nezveřejněn, avšak stížnosti z fronty indikují urgentní potřebu posílení personálu.
V kontextu geopolitické situace zůstává jasné, že Kreml musí efektivně zvládnout náborové výzvy a monotonně pracovat na zvyšování vojenské kapacity, aby čelil rostoucím výzvám mimo své hranice.
