Jedním z moderních fenoménů, které v poslední době zaznamenaly rozmach mezi mladými lidmi v Jižní Koreji, jsou takzvané dopaminové aplikace. Ty nabízejí uživatelům možnost ponořit se do světa simulací reálných aktivit, aniž by bylo potřeba vykonávat je skutečně. Jejich popularita stoupá zejména mezi příslušníky generace Z, což jsou lidé narození mezi lety 1997 a 2012, kteří hledají úlevu od každodenního stresu.
Aplikace se navenek tváří jako funkční nástroje — například pro rozvoz jídla. Mladí Jihokorejci je využívají k tomu, aby se zbavili nutkání kupovat si drahé pokrmy v reálném světě. Stejně jako pětadvacetiletý Kim, který si v noci prohlíží nabídky v aplikaci, přičemž ve výsledku nic neobjedná, ale vyhýbá se tak nočnímu mlsání. Tento způsob „nákupu“ mu nejen šetří finance, ale i pomáhá udržet kontrolu nad svými stravovacími návyky.
Jiné aplikace se zaměřují na imitaci sociálních interakcí nebo zvyklostí. Jedním z příkladů je virtuální místnost, kde uživatelé mohou „abstinenčně“ od kouření komunikovat s ostatními. I když zde konverzace nebývají časté, mnoho lidí oceňuje pocit sounáležitosti, který jim aplikace poskytuje. Čtyřiadvacetiletý student Lee tak při studiu zažívá uvědomění, že není jediný, kdo se potýká se školními úkoly.
Tyto aplikace plní roli jakéhosi úniku od reality, což je pro mnohé z generace Z vítanou změnou, zejména v rychle se rozvíjejícím a stresujícím jihokorejském prostředí. The Korea Times doplňuje, že tyto nástroje pro relaxaci sice umožňují přehlížet jídelní menu a přidávat položky do košíku, ale možnost reálné objednávky a doručení zde chybí. Tento fakt ale neodrazuje jejich uživatele, protože primárním cílem aplikací je zprostředkovat pocit klidu a úniku, nikoli poskytnout skutečné služby.
Výsledkem je tedy unikátní pohled do moderních trendů, které mění způsob, jakým mladí Jihokorejci hledají rovnováhu mezi pracovním stresem a osobní pohodou.
