Vláda České republiky čelí kritice za udělení výjimky z připomínkového řízení pro novelu zákona „Lex Ukrajina“, který upravuje podmínky pobytu ukrajinských uprchlíků v zemi. Tento krok zvedl vlnu kritiky kvůli opakovanému obcházení standardního legislativního procesu. Zákon, který má mimo jiné omezit pobyt mimo schengenský prostor na 30 dní, byl schválen kabinetem premiéra Andreje Babiše bez tradiční příležitosti pro odbornou zpětnou vazbu a nyní je projednáván Poslaneckou sněmovnou.
Podle předsedy legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce byla udělena výjimka na základě politické dohody s koalicí ANO, SPD a Motoristů. Ministr zdůraznil, že návrh byl konzultován s příslušnými ministerstvy, ale ústavní právník Ondřej Preuss upozornil na riziko vynechání připomínek dalších institucí, které mohou poskytnout cenné rady a návrhy na úpravy.
Podobný postup obcházení připomínkového řízení byl již použit u jiných klíčových zákonů, což podle kritiků podrývá demokratické standardy. Výjimky se využívají, když je návrh předložen jako iniciativa skupiny vládních poslanců, což eliminuje potřebu připomínkového řízení ve vládním aparátu. Tento trend se stal častým prostředkem pro rychlé prosazování legislativy bez úplného zohlednění potenciálních důsledků.
Ministr Tejc argumentuje, že schválení výjimky neznamená automatické legislativní nedostatky, i když sám ve svém stanovisku poukázal na některé vady návrhu. Vláda argumentuje, že tento postup je běžný, ale opozice a odborníci varují před stoupající tendencí obcházet standardní demokratické procesy zjednodušením legislativního přijetí, což může ovlivnit kvalitu výsledné legislativy.
V současném politickém klimatu se otázka, jakým způsobem vláda prosazuje klíčové legislativní změny, stává stále více debatovanou, s rizikem narušení důvěry občanů ve správnost vládního rozhodování.
