Island se po dvouleté pauze vrátil k lovu velryb, čímž rozbouřil diskuze jak na domácí, tak mezinárodní scéně. Tento krok přichází i přes slabou poptávku po velrybím mase a pokračující kritiku z ekologických a etických důvodů.
Jedna ze dvou zbývajících islandských velrybářských lodí vyjela tento týden na lov z Reykjavíku. Její odplutí se pokoušel zablokovat demonstrant, který se připoutal ke stěžni, ale nakonec byl večer odvody policií, uvedla islandská média.
Island, společně s Norskem a Japonskem, zůstává jednou z mála zemí, které navzdory rozhodnutí Mezinárodní velrybářské komise (IWC) z roku 1986 stále provozují komerční lov velryb. Japonsko své úlovky oficiálně odůvodňuje vědeckými účely, avšak většina masa je následně prodávána k lidské konzumaci.
Podle Islandského Institutu pro mořský a sladkovodní výzkum byla letos stanovena snížená kvóta pro lov velryb. Roční limit pro plejtváka myšoka je snížen na 150 kusů, zatímco pro plejtváka malého činí 168 kusů. Tento pokles je důsledkem doporučení na ochranu populace těchto mořských obrů.
Ekologické skupiny, včetně Humane World for Animals, upozorňují na krutost lovu a poukazují na to, že na Islandu není o velrybí maso velký zájem. Podle Joanny Swabeové z organizace Humane World for Animals je způsob, jakým jsou velryby loveny, nepřijatelný, a jejich smrt bývá často bolestivá.
Islandská vláda má navíc v plánu na podzim projednat zákon, který by mohl lov velryb zcela zakázat. Tento návrh přichází v době, kdy se komerční velrybářství jeví jako ekonomicky neperspektivní vzhledem k nízké poptávce a rostoucí informovanosti o dopadech na životní prostředí.
Zatímco se Island potýká s vnitřními a mezinárodními tlaky na konec velrybářské éry, budoucnost těchto kontroverzních aktivit zůstává nejistá.
