Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oznámil, že Česká republika v minulém roce neplnila svůj závazek vůči Severoatlantické alianci ohledně vydání dvou procent HDP na obranu. Tím podpořil tvrzení Andreje Babiše, lídra hnutí ANO, které naznačovalo nesplnění tohoto cíle ze strany předchozí vlády Petra Fialy z ODS. Fialova vláda věřila, že se jim podařilo dosáhnout vytyčeného cíle s výdaji na obranu ve výši 2,01 procenta HDP. Nicméně, podle hodnocení NATO, skutečná čísla činila 1,85 procenta.
Toto zjištění poukazuje na systémový problém nejen u České republiky, ale i u dalších spojenců, jako jsou Albánie a Slovinsko, kteří loni také neplnili dvouprocentní cíl. Fialův kabinet obhajoval své postupy tím, že významně navyšoval obranné výdaje a vycházel z dostupných dat. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová upozornila na dlouhodobou diskusi ohledně uznatelnosti určitých výdajů, která zůstala nevyřešena. Argumentovala tím, že NATO všechny mimoresortní výdaje neuznalo, což přispělo k podstatnému nesplnění mety.
Fiala dříve argumentoval, že jeho vláda udělala vše, co bylo v jejich silách, pro splnění dvouprocentního závazku. Upozornil také na plánované zvýšení výdajů na obranu na 2,35 procenta HDP v návrhu rozpočtu, který byl posléze zeštíhlen vládou Babiše o 21 miliard korun. Rutteho prohlášení tak zdůrazňuje, jak složité může být vyhovět aliančním kritériím a jak různé interpretace dat a metodologie mohou vést k rozdílným závěrům.
Pro letošní rok plánuje česká armáda utratit 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Vládní očekávání vyčíslují celkové obranné výdaje na 185 miliard, přičemž část těchto peněz pochází z jiných rozpočtových kapitol. Zůstává otázkou, jak se další vlády vypořádají s náročným úkolem dostát plně závazkům vůči NATO.
