V lednu příštího roku dojde k dalšímu zvyšování minimální mzdy, která by podle plánů vlády měla dosáhnout alespoň 24 tisíc korun, což představuje nárůst o 1600 korun z letošní částky 22 400 korun. To odráží snahu vlády vedené Andrejem Babišem o každoroční zvyšování minimální mzdy a dosažení cíle, aby do roku 2029 minimální mzda odpovídala 47 procentům průměrné mzdy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím odhaduje, že v roce 2027 by průměrná mzda mohla být 55 795 korun měsíčně. Tento odhad by znamenal minimální mzdu 24 885 korun, což vychází ze zavedeného koeficientu 0,446 pro výpočet minimální mzdy. Přesné číslo však bude určeno až po zveřejnění srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí, očekávané do konce srpna.
Cílem ministerstva práce je, aby do roku 2029 minimální mzda odpovídala orientační referenční hodnotě stanovené v zákoníku práce. Důležitou roli ve finální částce hraje predikce průměrné hrubé mzdy; pokud se ukáže, že růst průměrné mzdy je vyšší než očekávání, minimální mzda by mohla dál růst.
Zvýšení minimální mzdy ovlivní nejen samotné zaměstnance pobírající nejnižší mzdu, kterých je podle ministerstva práce přibližně tři procenta, ale i strukturu zaručených mezd ve veřejném sektoru na základě odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.
Údaje Českého statistického úřadu z prvního čtvrtletí roku ukazují, že průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun, avšak dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou. Navíc je v Česku hodinová mzda ve srovnání s EU relativně nízká a činila pouze 57 procent průměrné mzdy v EU, čímž se řadíme na sedmé místo od konce mezi členskými státy.
Zvýšení minimální mzdy tak představuje nejen snahu vlády zlepšit finanční situaci těch nejhůře placených pracovníků, ale i posílit konkurenceschopnost České republiky v rámci Evropské unie.
