V pondělí vláda schválila novou formu financování pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s tím, že zruší koncesionářské poplatky a nahradí je přímým financováním ze státního rozpočtu ve výši zhruba 7,8 miliardy korun. Tento krok však vyvolal debatu o tom, jakým způsobem ovlivní nezávislost veřejnoprávních médií a do jaké míry by měl stát zasahovat do jejich obsahu.
Poslanec SPD Josef Nerušil v rozhlase vyjádřil názor, že by kromě změny financování měla následovat posílená kontrola nad obsahem vysílání. Výraz „vyosené“ použil k charakterizaci směru, jakým se podle něj ČT vydala od stávky v roce 2000, kdy tvrdí, že určité názorové proudy převzaly kontrolu nad vysíláním. Tato kontrola by dle něj měla zahrnovat jak finanční, tak obsahovou stránku médií.
Reakce na Nerušilovy výroky nenechaly na sebe dlouho čekat. Ministr kultury Oto Klempíř se ostře vymezil proti jeho návrhům, zdůrazňujíc, že politici by neměli mít právo zasahovat do řízení ani obsahu veřejnoprávních médií. Podobně i místopředseda lidovců František Talíř varoval před jakýmkoli politickým zasahováním do mediálního vysílání a apeloval na potřebu ústavních pojistek, jež by takové zásahy znemožnily.
Dosavadní systém nezávislých rad a financování prostřednictvím koncesionářských poplatků měl za cíl uchovat nezávislost médií. Přechod na financování z veřejných rozpočtů by mohl potenciálně zvýšit vliv vlády na jejich fungování a poskytnout více prostoru pro omezování mediální svobody, argumentují kritici. Úprava by navíc ovlivnila i rozpočet těchto médií, kdy se počítá s meziročním snížením rozpočtu ČT a ČRo.
Tyto návrhy a změny vyvolaly smíšené reakce mezi politiky i odborníky v mediální oblasti, kteří se obávají, že by mohlo dojít k oslabení demokratických mechanismů v oblasti veřejnoprávního vysílání. Přesto trvá debata o tom, jak zajistit vyvážené a nezávislé fungování těchto klíčových mediálních institucí.
