Sto dní od zahájení vlády Andreje Babiše uplynulo s výraznými změnami na domácí scéně. Kabinet se energicky pustil do personálních změn na ministerstvech a ve státních firmách, a to včetně klíčových postů ve Všeobecné zdravotní pojišťovně či České poště. K tomu vláda přistupuje s myšlenkami reformy financování veřejnoprávních médií a dohledu nad neziskovými organizacemi.
Na mezinárodní scéně však koalice čelí rozporům, zejména v přístupu k Ukrajinské otázce. Napětí mezi vládními představiteli, jako je Babiš a šéf SPD Tomio Okamura, je očividné. Zatímco Babiš usiluje o zachování muniční iniciativy, Okamura je proti, což způsobuje uvnitř koalice chaos. Navíc jestliže ve vládě nejsou přítomni členové SPD, ale nestraničtí odborníci, situace může být pro voliče zmatená.
Názory veřejnosti k vládnímu angažmá jsou rozporuplné. Hnutí ANO si podle posledních průzkumů udržuje stabilní podporu, zatímco Motoristé sobě čelí poklesu popularitě mezi voliči, zvláště kvůli nespokojenosti s rozpočtovým schodkem a rostoucími životními náklady. Představu Motoristů jako pravicové strany s pevnou fiskální disciplínou narušila nejednotnost jejich přístupu.
Významný problém nastal při jmenování ministra životního prostředí, kdy prezident odmítl kandidáta Filipa Turka pro jeho chování, včetně rychlé jízdy a kontroverzních příspěvků na sociálních sítích. Ministrem se nakonec stal poslanec Igor Červený.
Vládní budoucnost je plná výzev. V červenci se blíží summit NATO v Ankaře, kde čeští zástupci budou obhajovat nízké výdaje na obranu – záležitost, která nenechává v klidu prezidenta Pavla a mezinárodní partnery. Mezitím válka v Íránu ovlivňuje ceny pohonných hmot, což může dále zatížit českou ekonomiku. Vícero mezinárodních změn včetně voleb v Maďarsku a na Slovensku slibují dynamické období jak v domácí, tak zahraniční politice.

