Americký prezident Donald Trump se snaží vyhnout označování vojenských akcí proti Íránu jako „válka“, čímž si chce ušetřit nutnost žádat Kongres o schválení nasazení armády. Podle americké ústavy má totiž pravomoc deklarovat válku pouze Kongres, zatímco prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zákon o válečných pravomocích povoluje prezidentovi nasadit armádu do konfliktu jen na 60 dní bez souhlasu Kongresu, což Trump považuje za protiústavní.
Trumpův přístup vyvolal značnou kritiku zejména ze strany demokratické menšiny v Senátu, která se od počátku konfliktu snaží zastavit útoky, dokud Kongres nedá svůj souhlas. Tyto snahy ovšem blokuje republikánská většina. President o termínu „válka“ hovoří velmi selektivně – někdy se mu vyhýbá a používá místo toho označení „vojenská operace“, jindy však sám konflikt jako válku popisuje, například když tvrdí, že „tuhle válku jsme vyhráli“.
Podobné obcházení zákona není nové – před Trumpem se k němu uchýlil také demokratický prezident Barack Obama, například při zásazích v Libyi v roce 2011 nebo při nasazení vojenských sil v Sýrii od roku 2012. To ukazuje, že téma válečných pravomocí je dlouhodobým dilematem, kterému čelí američtí prezidenti bez ohledu na svoji politickou příslušnost.
