Podle poslední zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) čelí zemské klima nevídané nerovnováze způsobené narůstajícími koncentracemi skleníkových plynů. Tyto plyny vedou k pokračujícímu oteplování atmosféry, oceánů a tání ledovcových oblastí, což má potenciálně dlouhodobé dopady na planetu. WMO zdůrazňuje, že posledních 11 let představuje nejteplejší období zaznamenané v historii. Období let 2015 až 2025 bylo svědkem intenzivního nárůstu průměrných globálních teplot, přičemž rok 2024 je na vrcholu s teplotami o 1,55 stupně vyššími než předindustriální období.
Zpráva také přináší poprvé důležitý ukazatel – energetickou nerovnováhu Země. Tento jev je způsoben tím, že Země zadržuje více tepelné energie, než je schopna vrátit do vesmíru. Tento stav byl prohlouben zejména v posledních dvaceti letech. Skleníkové plyny jsou nyní na nejvyšší úrovni za posledních 800 tisíc let, přičemž jejich působením stoupají teploty vody v oceánech i na pevnině a dochází ke zrychlení tání ledovců.
Další významný údaj ze zprávy je ten, že více než 91 procent přebytečného tepla je zadržováno v oceánech. Tento proces dopomáhá k ochraně pevniny před extrémními teplotami, ale způsobuje ohřívání oceánů, což má následně vliv na globální klima a stoupající hladinu moří. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předpovídá, že tyto trendy budou pokračovat po staletí.
WMO varuje před tím, že extrémní počasí, jako jsou vlny veder, sucha nebo bouře, způsobují značné lidské i ekonomické ztráty. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k naléhavému jednání s cílem omezit negativní dopady klimatické krize na budoucí generace.
