Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se opět ocitl v centru pozornosti poté, co se v médiích objevily informace o jeho aktivitách z roku 2020, kdy měl pomoci zprostředkovat klíčové setkání mezi tehdejším slovenským premiérem Petrem Pellegrinim a ruským premiérem Michailom Mišustinem. Szijjártó připustil, že na žádost Pellegriniho zajistil kontakt prostřednictvím ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Setkání proběhlo v době, kdy na Slovensku vrcholila předvolební kampaň, a Pellegrini, jenž hledal podporu prorusky naladěných voličů, usiloval o dialog s Ruskem ohledně dodávek energií. Navzdory této diplomatické aktivitě však Pellegriniho strana Směr ve volbách neuspěla a vítězství slavil Igor Matovič s hnutím Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Po následných volbách v roce 2023 se Směr vrátil k moci s Robertem Ficem znovu v čele vlády.
Szijjártó čelí kritice z různých stran, včetně opozice doma i mezinárodně. Lídr maďarské opozice Péter Magyar nařkl Szijjártóa z vlastizrady kvůli jeho vztahům s Ruskem, argumentujíc, že tím ohrožuje maďarské i evropské zájmy. Szijjártó však obvinění odmítl a tvrdí, že takové diplomatické úsilí je legitimní, pokud nevstupuje do rozporu s národními zájmy Maďarska.
Tento případ dále rozdmýchala zpráva deníku The Washington Post, který uvedl, že Szijjártó udržuje pravidelný kontakt s Lavrovem i při zasedáních v Bruselu. Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi odhalil přepis jednoho z jejich rozhovorů, což Szijjártó označil za bezpečnostní skandál, jelikož byl odposlech údajně proveden bezpečnostní službou neidentifikované evropské země. Celá situace tak přilévá olej do ohně v období před maďarskými parlamentními volbami, kde Szijjártóva strana čelí rostoucímu tlaku.
Maďarský ministr zdůraznil, že jeho dlouholetá diplomacie cílí na posílení spolupráce ve střední Evropě a že vždy pomáhá politikům ze sousedních zemí, pokud to nepoškodí zájmy Maďarska. Tento přístup stále obhajuje jako základní element diplomatických vztahů.
