V nedávném vývoji na Blízkém východě se ukázalo, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu hrál klíčovou roli v rozhodnutí bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájit útok na Írán. Podle agentury Reuters k tomu došlo po telefonátu mezi oběma lídry, který se uskutečnil méně než dva dny před plánovanými vojenskými údery.
Netanjahu údajně využil Trumpovy nejistoty ohledně konkrétního načasování operace a nabídl mu výmluvu v podobě likvidace íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chámeneího. Tento krok byl prezentován jako příležitost zasadit ránu v odvetě za údajné íránské plány na zavraždění Trumpa a jako klíčový moment, který by mohl vyvolat změny v nedemokratickém režimu Íránu.
Podle zdrojů Reuters byly obě strany informovány o nadcházejícím setkání ajatolláha s jeho blízkými spolupracovníky, což nabízelo vhodný cíl pro tzv. „dekapitační úder“. Tato izraelská strategie však pro Spojené státy představovala novinku.
Zatímco Trump trval na tom, že se rozhodl samostatně, Netanjahuovy argumenty údajně hrály v jeho rozhodování významnou roli. Americká strana veřejně prohlásila, že cílem akce bylo především eliminovat íránské balistické střely a omezit schopnosti země vyvíjet jaderné zbraně. Izraelský předseda vlády však mediální zprávy o izraelském vlivu na americké rozhodnutí odmítl.
Americké vojenské přípravy na tuto operaci trvaly měsíce a byly v regionu zahájeny již dříve, přičemž původní datum útoku bylo posunuto kvůli špatným meteorologickým podmínkám. Zatímco Spojené státy se oficiálně zaměřovaly na vojenské kapacity Íránu, podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha hrály v celkové kalkulaci úderů emoce a pocit odplaty důležitou roli.
Izrael byl již dříve připraven jednat samostatně, avšak americká účast byla později ospravedlňována také s ohledem na očekávané íránské reakce, které měly cíl amerických základen v regionu.

