Česká vláda Andreje Babiše stojí před problémem, jak splnit závazek vynaložení dvou procent hrubého domácího produktu na obranu, jak to stanovuje zákon. Do svých obranných výdajů totiž zahrnula investice do dopravní infrastruktury, což však naráží na odpor odborníků i představitelů NATO.
Mezi sporné položky, které vláda označila za obranné výdaje, patří například modernizace železniční trati mezi Karlštejnem a Berounem nebo zvyšování trakčního výkonu napájecí stanice v Břeclavi. Národní rozpočtová rada, v čele s Mojmírem Hamplem, vyjadřuje pochybnosti o tom, že NATO tyto investice uzná jako součást obranného rozpočtu. Podle jejich analýzy tyto dopravní projekty pravděpodobně odporují metodice aliance.
Předseda rady Hampl připomíná, že rozhodnutí o výši obranných výdajů je politickým záležitostí, ale požaduje dodržování zákonných požadavků na strukturu rozpočtu. Podle Českého zákona mohou být do obranných výdajů zahrnuty náklady z různých ministerstev, pokud jsou v souladu s definicí NATO. Ta však povoluje zahrnout pouze vojenskou část projektu, například u letiště.
Prezident Petr Pavel se rovněž vyjádřil kriticky k současnému seznamu obranných výdajů a označil většinu z nich za neuznatelné. Obavy byly vyjádřeny i na senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který varoval před potenciálním ohrožením obranyschopnosti České republiky i její reputace v zahraničí.
Zatímco minulá Fialova vláda rovněž zahrnovala sporné dopravní projekty do obranného rozpočtu, v jejich plánování byly stanoveny vyšší výdaje, což zmírnilo možné negativní dopady případného neuznání. Současný rozpočet však stanovuje pouhých 1,73 procent HDP přímo na obranu.
Nespokojenost a obavy ze sporů s NATO i ohrožení dodržování zákonů rezonují mezi odborníky i politiky, kteří vyzývají k opatrnosti a důkladnému přehodnocení plánování státních výdajů v kontextu obrany.

