Nedávný archeologický výzkum v okolí kutnohorské kostnice přinesl nové světlo na středověké epidemie, které postihly české území. Odborníci zkoumali několik masových hrobů a jejich analýza ukázala, že dopad moru a hladomoru v této oblasti byl výraznější, než se dříve předpokládalo. Hromadné hroby, obsahující ostatky desítek tisíc lidí, ukrývají i kosti, které zdobí interiér místní kostnice.
Historické záznamy, ačkoliv kusé, uvádějí, že hladomor zasáhl české země kolem roku 1318, zatímco mor, často nazývaný černá smrt, devastoval oblast mezi lety 1348 a 1350. Vědci se díky analýzám kostí a zubů snažili určit, které hroby souvisí s jednotlivými katastrofami. Objevili celkem 32 masových hrobů, z nichž pět spojují s hladomorem a osm s morovou epidemií.
Přítomnost devíti mincí z období vlády krále Jana Lucemburského mezi hroby napomohla vědcům datovat události přesněji. Některé zesnulé pohřbili i s osobními předměty, jako jsou nože nebo mince, pravděpodobně ze strachu z nákazy, což naznačuje hektický a zoufalý charakter tehdejších pohřbů.
Průměrný věk zemřelých byl okolo 37 let. Výzkum pokračuje a další analýzy se očekávají brzy. Nalezisko dosud nepřestává překvapovat svým rozsahem a je považováno za jedno z nejvýznamnějších v Evropě. Objevilo se v souvislosti s rekonstrukcí kaple Všech svatých, která se kvůli nestabilnímu podloží nakláněla. Kaple byla několikrát renovována, včetně přestavby na počátku 18. století slavným architektem J. Santinim Aichlem.
Morbidní témata kostnic možná někoho překvapí, ale přinášejí důležité poznání o lidské historii i kultuře té doby. Tajemství kolem toho, kdo a kdy uspořádal kosti v Sedleci jako výzdobu, však stále zůstává nezodpovězeno.
