Americký viceprezident J.D. Vance upoutal pozornost médií poté, co během své návštěvy v Arménii původně zveřejnil na sociální síti příspěvek, ve kterém hovořil o „arménské genocidě“. Tento termín, narážející na masové zabíjení Arménů v letech 1915 až 1917 za Osmané říše, je dlouhodobě senzitivní především pro Turecko, které odmítá tuto historii označovat za genocidu. Jen několik hodin po zveřejnění byl příspěvek smazán a nahrazen neutrálnějším sdělením. Novější verze zmínila položené květiny při ceremonii v Jerevanu, ale vyhnula se citlivým výrazům.
V rámci své návštěvy v Arménii se Vance setkal s premiérem Nikolou Pašinjanem, což vedlo k podpisu dohody o spolupráci v oblasti civilní jaderné energie. Spojené státy rovněž vyjádřily zájem podpořit Arménii dodávkami technologických produktů a investicemi do infrastruktury. Po ukončení cesty do Arménie zamířil Vance do Ázerbájdžánu, kde podepsal smlouvu o strategickém partnerství s prezidentem Ilhamem Alijevem.
Napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem v posledních letech eskalovalo v dvě války o území Náhorního Karabachu. V roce 2023 ázerbájdžánská armáda během rychlé vojenské ofenzivy obsadila území, jež bylo dříve pod kontrolou arménských separatistů. V roce 2025, při setkání v USA zprostředkovaném Donaldem Trumpem, se lídři těchto zemí dohodli na vzájemném vzdání se územních nároků, čímž se snížilo riziko dalšího konfliktu.
Vanceova cesta do regionu měla jak diplomatický, tak obchodní charakter a naznačuje pokračující angažmá Spojených států v řešení tamních geopolitických otázek. Vyhýbání se přímému označení historických událostí, jako je genocida Arménů, ukazuje na složitost mezinárodní diplomacie a snahu udržet strategické vztahy v citlivých regionech.
